Dny kulturní lingvistiky

2019

Antropolingva

Společnost pro kognitivně-kulturní lingvistiku, etnolingvistiku a antropolingvistiku

Uskupení Antropolingva se zformovalo z okruhu studentů a doktorandů Ireny Vaňkové, kteří se přibližně od akademického roku 2009/2010 začali scházet k diskusím nad tématy z oblasti kognitivně-kulturní, etnolingvistické, resp. antropolingvistické lingvistiky na ÚČJTK FF UK. Postupně se k tomuto kroužku připojili spřátelení kolegové z Pedagogické fakulty UK z okruhu Ladislava Janovce.

Odborné zaměření členů Antropolingvy se od počátku profilovalo ze základů budovaných už od druhé poloviny 90. let díky spolupráci I. Vaňkové, I. Nebeské, L. Saicové Římalové a J. Šlédrové (dnes Pacovské) s polskými a americkými lingvisty (J. Bartmiński, R. Grzegorczykowa, K. Waszakowa, D. Danaher, L. Janda aj.), z publikací srov. zejm. Vaňková, I. – Nebeská, I. – Saicová Římalová, L. – Šlédrová, J.: Co na srdci, to na jazyku, 2005, L. Saicová Římalová (ed.): Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I, II, 2005, 2007, Slovo a slovesnost, 71, 2010, č. 4 (monotematické číslo Perspektivy kognitivní (etno)lingvistiky) aj.

Z debat nad diplomovými a disertačními pracemi i ze společné účasti na akcích tohoto zaměření (konference SCLA, česko-polské konference aj.) vzešlo od r. 2014 pořádání konferencí Dny kognitivní lingvistiky, které jsou dnes známé pod názvem Dny kulturní lingvistiky a konají se pod záštitou Filozofické fakulty UK. Těchto konferencí do r. 2019 proběhlo již šest, obvykle i s mezinárodní účastí, a právě na nich byli pokaždé přivítání noví kolegové s podobnými odbornými zájmy. Členové Antropolingvy se ujali též organizace mezinárodní konference Kulturní lingvistika pro dnešní Evropu (2016), na jejímž pořádání se velkou měrou podílel Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK. Řada členů a bývalých studentů ÚJKN patří též do okruhu přátel kognitivně-kulturní lingvistiky, což souvisí s rozvíjením kognitivně-kulturních teorií a metod v aplikaci na český znakový jazyk a kulturu k němu vázanou.

Během posledních let bylo vydáno několik společných publikací (zejm. kolektivní monografie Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky I, 2017, II, 2018) a rozvinula se bohatá spolupráce se zahraničím, srov. zejm. účast několika členů v mezinárodním srovnávacím projektu EUROJOS I, II, dále společnou účast na dvou varšavských konferencích věnovaných konceptualizaci duše v různých jazycích a kulturách (s následnou publikační účastí v příslušných kolektivních monografiích). Prostřednictvím spolupráce tří ústavů FF UK (ÚJKN, ÚČJTK, ÚČLK) se uskupení Antropolingva podílí na odborné koncepci i organizaci tradičních česko-polských konferencí v Praze a ve Varšavě, konaných už přes dvacet let, na něž jsou opět navázány společné publikace.

Úzké pracovní i přátelské vztahy daly vzniknout čestnému členství několika zahraničích profesorů, kteří s námi spolupracují nejtěsněji.

K členům původního kroužku se postupně přidružovali další kolegové, resp. kolegyně z ÚČJTK, ÚJKN, ÚČLK, KSS, ÚVES, ÚČNK FF UK, z jiných fakult UK (vedle PedF též z ETF) a také z univerzitních pracovišť mimopražských, včetně slovenských (Brno, Olomouc; Bratislava, Banská Bystrica). K bohemistům a slavistům se připojili i jinak zaměření odborníci kognitivně-kulturní orientace, ať už přímo lingvisté, nebo další humanitně zaměření badatelé (český znakový jazyk, japanologie, teorie překladu, teorie literatury, biblistika).

Jádro uskupení tvoří (současné i bývalé) bohemisticky orientované doktorandky FF UK, z nichž se rekrutuje i organizační kolegium Antropolingvy. Těsněji i volněji spolupracují další členové, pražští i mimopražští. Od počátku se – v menším či větším počtu – pravidelně scházíme (s frekvencí jednou za dva týdny) k debatám nad odbornými tématy jednotlivých členů i hostů. Každoroční platformou pro účast (téměř) celé členské základny obvykle bývají květnové Dny kulturní lingvistiky.

Řadě členů je blízká orientace na využití kognitivně- a kulturnělingvistických přístupů ve vzdělávání, zejm. ve výuce mateřského jazyka. Pro všechny je příznačná inklinace k filologickému (nikoli úzce lingvistickému) zkoumání jazyka a (nejrůznějších) textů, a to často i s filosofickým (zejm. fenomenologickým a hermeneutickým) ukotvením a v mezioborovém přesahu směrem k teorii literatury a interpretaci uměleckých textů, k folkloristice, kulturní historii, antropologii, biblistice, teorii překladu. Přátelská diskuse napříč těmito obory na společné kognitivně- a kulturnělingvistické platformě je pro všechny zúčastněné radostí a významnou inspirací, a to nejen odbornou, ale i životní.

Jsme přesvědčeni, že v centru bádání humanitních věd – mezi něž počítáme samozřejmě i jazykovědu – by měl být opravdu člověk jako bytost mluvící a žijící prostřednictvím (mateřského) jazyka a jeho kultury, a to v dialogu s jinými, tedy i s mluvčími jiných jazyků a s nimi spojených kultur, též ve srovnávacím aspektu.

Cílem Antropolingvy je setrvávání na této cestě; rozvíjení a prohlubování naznačené orientace, upevňování přátelských a pracovních kontaktů mezi jejími členy, podpora jejich odborného růstu i budování platformy pro jejich odborné uplatnění. Chtěli bychom pokračovat v pořádání každoročních konferencí, i nadále vydávat společné publikace a udržovat a rozvíjet spolupráci se zahraničím (Lublin, Varšava, Rouen aj.). Rádi přivítáme další podobně zaměřené kolegy.

Pro budoucnost našeho uskupení pokládáme za důležité připojit se k nově založené organizaci, která navenek reprezentuje českou kognitivní lingvistiku, ale zároveň vymezit naše specifické, kognitivně-kulturní zaměření.  Proto jsme se rozhodli existenci Antropolingvy oficializovat a působit pod záštitou České asociace kognitivní lingvistiky (CALC).

Irena Vaňková
Michaela Lišková
Lucie Šťastná
Veronika Vodrážková

(Organizační kolegium Antropolingvy)

V Praze 1. října 2019